Logický pluralismus v historické perspektivě

Abstract

Logický pluralismus v historické perspektivě Pluralita logik je pojata jako výzva k hledání hlubšího pochopení povahy a významu logiky. Jsou zváženy dva základní přístupy k vymezování logiky vůči jiným disciplínám, totiž přístup vycházející z teorie modelů a přístup vycházející z teorie důkazů. Zkoumání historie, která vedla k těmto dvěma přístupům, vyzvihuje postavení logiky v Kantově epistemologii jako klíčové pro další vývoj. Analogický vývoj od Kantova pojetí geometrie ke vzniku plurality geometrických teorií vede k holistickému pohledu jak na geometrii, tak na logiku. Jako klíčové se nakonec ale ukáže především správně uchopit pragmatický význam logiky. Vzhledem k problémům vážícím se ke snahám logiku vymezit se jako nejvhodnější pojetí role logiky jeví inferencialismus a logický expresivismus. Tyto přístupy jsou rozvinuty do koncepce, která zdůraňuje, v návaznosti na historickou perspektivu práce, schopnost logiky vyvíjet se. 1

Logical pluralism from historical perspective - Abstract The plurality of logics is understood as a challenge to seek a deeper understanding of the na- ture and import of logic. Two basic approaches to demarcation of logic are considered, the model-theoretic and the proof-theoretic one. Investigation of the history which led to these two appraoches identifies the postion of logic in Kant's epistemology as crucial for the devel- opment. An analogical development from Kant's conception of geometry to the plurality of geometric theories leads to a holistic view both of geometry and of logic. It furthermore proves essential to understand the pragmatic import of logic. Given the problems tied to the attempts to demarcate logic, inferentialism and logical expressivism are arrived at as jointly provid- ing the most appropriate account. These approaches are developed into a conception which stresses, in line with the historical perspective of the work, the ability of logic to develop.