Polish foreign policy towards Ukraine between the Orange Revolution and the Euromaidan: political rhetoric

Abstract

The following dissertation looked at the problem of Polish foreign policy towards Ukraine between the Orange Revolution and the Euromaidan crisis, as it was expressed in the political rhetoric. Importantly the work drew on the tradition of the Polish émigré journal Kultura and the rich historical background of the Polish-Ukrainian relations. This was done in order to prove the hypothesis that although the recent strategy towards Ukraine borrows from the historical concepts, it does so incoherently. In essence, Polish authorities today prefer to design their own strategy, while references to the Kultura review serve as a bridge to keep a consistent image about Polish Eastern Policy. What has been also discussed was the division between the so-called romantic and pragmatic approach towards Polish Eastern Policy. The dissertation demonstrates that in general the labels are used rather mechanically. As such, it is often difficult to draw the line between romantics and pragmatics among Polish political class. The research was conducted with the use of qualitative content analysis methodology and supported by the constructivist theory. Its results are presented in a form of a set of categories that correspond to the main themes, which have been observed throughout the collected textual material. A...

Předložená dizertace se zabývá polskou zahraniční politikou vůči Ukrajině mezi oranžovou revolucí a krizí Euromaidanu. Práce koncepčně zohledňuje tradice polské emigrační revue Kultura a polsko-ukrajinských vztahů s cílem prokázat hypotézu, že ačkoli nedávná strategie vůči Ukrajině si hodně vypůjčuje od historických konceptů, dělá to tak nekoherentně. Polsko v podstatě navrhuje vlastní strategii, zatímco odkazy na koncepty Kultury slouží jako most, který má zachovat konzistentní obraz o polské východní politice. Dizertační práce dále ukazuje, že etikety romantismu a pragmatismu se obecně používají spíše mechanicky a že je často obtížné vytyčit hranici mezi nimi. Výzkum byl prováděn s využitím metodiky kvalitativní analýzy obsahu a podporován konstruktivistickou teorií. Výsledky jsou prezentovány formou souboru kategorií, které odpovídají hlavním tématům, jejichž podrobná analýza ukázala řadu zajímavých nesrovnalostí. Celkově práce sleduje profil polské strategie vůči Ukrajině se zohledněním specifické role revue Kultura jako nástroje k udržení určité vize Ukrajiny v polské zahraniční politice.