WTO as a Negotiation Forum between the USA and Brazil

Abstract

Tato magisterská práce se zabývá urovnáváním obchodních spor mezi Brazílií a USA v rámci Sv tové obchodní organizace. Cílem této práce je vysv tlit d ležitost Mechanismu ešení spor (DSM) pro strategii brazilské obchodní politiky. D raz je kladen na dva konkrétní spory mezi USA a Brazílií s cílem analyzovat využití tohoto mechanismu. Tyto spory, které se týkají ochrany patent a subvencování bavlny, jsou analyzovány za pomoci metodologie p ípadové studie. Úvodní kapitola obsahuje mimo jiní kvantitativní výzkum vycházející z dat spor p i Sv tové obchodní organizaci. Tento výzkum ukazuje, že Brazílie je jedním z nejaktivn jších uživatel Mechanismu ešení spor a že iniciuje spory p evážn proti vysp lým zemím, kdy je USA nej ast jším ter em. V rámci této strategie Brazílie iniciuje spory, které mají p edpoklad systémových d sledk a které by tudíž mohly mít vliv na mezinárodní obchodní systém. Tyto dv výše zmín né p ípadové studie jsou p íkladem spor , které by potenciáln mohly mít systémový dopad. P ípadové studie dále odhalují spletitost spor z pohledu rostoucí d ležitosti nevládních organizací, konceptu odvetných opat ení i významu na asování a politického tlaku. Porozum ní dynamice urovnávání spor je užite né i pro pochopení ostatních spor p i Sv tové obchodní organizaci.

This master's thesis is concerned with the settlement of particular WTO disputes between Brazil and the United States. The aim of the thesis is to explain the importance of the Dispute Settlement Mechanism (DSM) for Brazilian trade strategy. To demonstrate the use of the mechanism the focus is placed on two specific disputes involving the United States and Brazil. These disputes, regarding patent protection and cotton subsidies, are analyzed using case-study methodology. Moreover, quantitative research based on WTO disputes data is included in the introductory chapter. The study of the disputes shows that Brazil has been one of the most active users of the DSM and that it has initiated cases predominantly against developed countries, the United States being the most frequent target. This strategy enables Brazil to pursue cases that are likely to have systemic implications and thus could have an impact on the international trade order. The two case studies are examples of disputes of potential systemic importance. They further reveal the complexity of disputes in terms such as the increasing role of NGOs, the concept of retaliatory suits, and the significance of timing and political pressure. The exposed dynamics of the settlement of disputes is useful for understanding other WTO cases as well.