Hledání hrdiny - izanagiovský mýtus jako interpretační klíč k postavám protagonistů Haruki Murakamiho

Abstract

This thesis deals with a motive, very frequent in the novels of Haruki Murakami: a male protagonist trying to save his spouse, who has disappeared in a "different world". This can be of course interpreted as an orphic myth variation. However, the version used by Murakami resembles the story of Izanagi and Izanami deities in the Kojiki, ancient Japanese chronicle, more than the Greek orphic myth. Therefore, the motive is treated like a specific "Izanagi myth" variation here in the thesis, and the examination of its function is focused on the novels, the most important segment of Murakami's work. Murakami intentionally uses a very complicated form of narration in the novels. Therefore, to examine the exact function of Izanagi myth motive in the novel stories, a method of abstraction of these stories from their narrative discourses is used, based on the theories of Seymour Chatman. According to these theories, stories are strictly chronological sequences of events, while narrative discourses are more specific forms of these sequences, processed by the narrators. To abstract "exact" stories from Murakami's novels' specific discourses, we concentrate on all time-related data in their texts and use them to reconstruct the minute chronological orders of events - the stories of the novels. After that, we...

Tématem práce je v díle Haruki Murakamiho velmi frekventovaný motiv protagonisty, zachraňujícího svou ženu z jiného světa. Jde o variantu orfického mýtu, již na základě nápadné podobnosti s mýtem o bohu Izanagim a bohyni Izanami, známým už z nejstarší japonské kroniky Kodžiki, nazýváme motivem izanagiovského mýtu. Funkci, kterou má tento motiv v Murakamiho literárním díle, pak zkoumáme v kontextu Murakamiho románů jakožto těžišti tvorby autora. Vzhledem k mnohdy záměrně matoucímu stylu Murakamiho vyprávění vycházíme při tomto zkoumání z pohledu naratologa Seymoura Chatmana na příběh jakožto sled událostí, které jsou při vyprávění vypravěčem komponovány do narativního diskursu . Provádíme tedy nejprve převod Murakamiho románových vyprávění na příběhové osnovy chronologickým seřazením maximálního možného množství časově zařaditelných dat, která lze z textu přímo vyčíst či odvodit. Následně se ptáme, jakým způsobem je v něm uvedený motiv obsažen. Pro značný objem dat, který taková metoda přináší, jsme se zde detailně zaměřili především na prvních šest Murakamiho románů, v jejichž příbězích jsme sledovali vývoj autorovy práce s izanagiovským motivem od jeho prapočátků až do chvíle, kdy dosahuje vrcholné formy Výsledky tohoto tázání poté zasazujeme do kontextu celkem třinácti románových děl a shrnujeme...