Od slovesa ke jménu a předložkám Departicipiální formy v češtině: forma, funkce, konkurence

Abstract

From Verbs to Nouns and Prepositions Departicipial Forms in Czech: Form, Function, Complementarity Olga Richterová Abstract The present work gives a rough overall picture of the behaviour of departicipial forms ending in - ící/oucí (e.g. vedoucí - leading or leader, or fungující - functioning, working) in synchronous written Czech. In literature, these forms are called participial adjectives, deverbal adjectives or derivatives of the present transgressive. The main focus of the dissertation is on the word-class categorization of the analyzed forms, defined by the variety of functions which departicipial forms fulfill. Part-of-speech membership recommendations belong to the main outcomes of the work, the description of verbal, nominal or even preposition-like behaviour of the analyzed forms being one of the most prominent goals of the whole effort. The analysis is centered around the most frequent form, vedoucí (including the lexical unit vedoucí k - leading to). The preservation of prepositional valency was identified as one of the criteria of possible prepositionalization of these forms. Given the absence of reliable tagging, the work is mainly based on manual analyses of random corpora samples. Furthermore, it makes an innovative use of a tool called 'p-kolokace' (p- collocations), which is based on two...

Od slovesa ke jménu a předložkám Departicipiální formy v češtině: forma, funkce, konkurence Olga Richterová Abstrakt Práce podává celkový přehled o chování departicipiálních forem typu vedoucí, cestující, fungující v současné psané češtině (jinde nazývaných též participiální adjektiva, deverbální adjektiva nebo odvozeniny přechodníku přítomného). Hlavním tématem práce je slovnědruhová příslušnost zkoumaných výrazů, definovaná mnohostí funkcí, jež departicipiální formy plní, a z toho vyplývající závěry např. právě pro korpusové značkování. Nejvýraznějším cílem práce je popis verbálního, substantivního, adjektivního a případně i prepozičního chování zkoumaných forem. Těžištěm analýzy je popis té nejfrekventovanější z daných forem, lemmatu vedoucí, resp. sousloví vedoucí k. Zachovaná slovesná předložková valence pak byla v práci identifikována jako jedno z kritérií možné prepozicionalizace těchto forem. V důsledku absence spolehlivého tagování se práce opírá především o manuální analýzy náhodných korpusových vzorků, dále též inovativně využívá nástroj p-kolokace založený na mírách zvaných 'obligatornost' a 'proximita'. Dále se práce věnuje specifičnosti textových typů a žánrů a nutnosti dbát na identifikaci víceslovných jednotek, které tvoří významový celek - např. právě pomocí nástroje p-kolokace. Pro určení...