Aplikace kladistické metodologie na studium kulturně přenášených znaků: příklad indoevropských a bantuských jazyků

Abstract

Summarv The PhD thesisis basedon thefollowing papers: Cr.a,orsrrc ANALysrs oF LANGUAcBS:INoo-Eunopo,c,N CLASSIFICATION BASED ON LEXICOSTATTSTICAL DATA RexováK' FryntaD,Zrzaý J (2003) Cladistics19:120-127 Phylogeny of the Indo-European (IE) language family is reconstructed by application of the cladistic methodology to the lexicostatistical datasetcollected by Dyen (about200 meanings,84 speech varieties, the Hittite language used as a functional outgroup). Three different methods of character coding provide treesthat show: (a) presenceof four groups,viz., Balto-Slavonic clade, Romano-Germano-Celtic clade, Armenian-Greek group,and Indo-Iraniangroup (the two last groups possibly paraphyletic), (b) unstable position of the Albanian language,(c) unstablepatternof the basalmost IE differentiation, but (d) probable existence of the Balto-Slavonic-Indo-Iranian(''satem'') and the Romano-GeÍnano- Celtic ( + Albanian?) superclades.The results are compared with the phenetic approach to lexicostatistical data, whose results are significantly less informative concerning the basal pattern.The results suggest a predominantly branching pattern of the basic vocabulary phylogeny and little borrowing of individual words. Different scenarios of IE differentiation based on archaeolosical and geneticinformation are discussed.

Souhrn Disertačnípráceje za\oženananižeuvedenýchrukopisech: Cl,norsrrc ANALySISoF LANGUAcnS:INro-EuRopn,q.N CLASSIFICATION BASED ON LEXICOSTATISTICAL DATA RexováK, FryntaD,Zrzaý J (2003) CladisticsI9: I20-l27 V této práci jsme aplikovali kladistickou metodologii pro rekonstrukci fylogeneze indoevropské (IE) jazykové rodiny s použitímlexikostatistických dat (200 významů,84 jazykových variet, chetitský jazyk byl pouŽit jako outgroup). Použili jsme tři odlišnézpůsobykódování. Výsledkem jsou stromy,kteréukazují (a) přítomnost čtyř skupin, viz balto-slovanská větev, románsko- germánsko-keltská větev' arménsko-řeckáskupina a indo-íránská skupina (poslední dvě jsou pravděpodobně parafyletické);(b) nestabilnípozici albánskéhojazyka; (c) nestabilnípozici bazá|níIE diferenciace; ale (d) pravděpodobnou balto-slovansko-indo- íránskou (,,satemovou..) a románsko-germánsko-keltsko (+albánskou) větev (superclades). Výsledky jsme srovnali s fenetickým lexikostatistickým přístupem. Tato práce svědčío tom, žefylogeneze základní slovní zásoby má pŤevážněcharakter větvení a žev základni slovní zásobě skutečnědocház;ík řídkému jazykovémuvypůjčoviíníslov. V práci jsou na závěr diskutoviíny rtzné scénaře IE diferenciace postavenéna archeologických a genetických datech.