Lotyšský svátek "Jáni"

Abstract

This diploma work is the result of the analytical comparison of mostly written and partly also sourced documents in the meaning of diachronic knowledge and at the same time synchronic even though not really terrain research of Latvian John (Jáni) and Czech St. John the Baptiste (Jan Křtitel) holiday. The way of the processing and the interpretation mostly participates on the ethnological study of verb folklore and changes of ethnocultural traditions of new-age Latvian and Czech nations. Respectively it deals with Central European cultural heritage of both nations, even despite the condition that the generally acknowledged definition of "a nation" is currently non-existent. It was the utmost interest in the folklore that influenced my choice of firstly the bachelor and also the progressive work. The transmission of sociocultural phenomena and manifests of culture of single persons, local society and interest groups are connected with folklore and have their place in the national cultural life. These aims were fulfilled primarily by nationally oriented emancipation of Czech lands, the process connected with social cultural romanticism as from the end of 18th century, so called "national revival". Secondly, they were fulfilled by the outcome of the industry revolution in 19th century in accordance...

Předkládaná diplomová práce je výsledkem analytické komparace především písemných a zčásti i pramenných dokladů ve smyslu diachronního poznání a zároveň synchronním, byť ne přímo terénním výzkumem lotyšského Jánského a českého svatojánského svátku. Způsob zpracování a interpretace převážně participuje na etnologickém studiu slovesné folkloristiky a proměn etnokulturních tradic, jak novodobého lotyšského, tak i českého národa, respektive ve smyslu středoevropského kulturního dědictví obou, byť i za podmínek, že všeobecně uznávaná definice "národa" v současnosti vlastně neexistuje. Především to byl ale zájem o folklor, který ovlivnil i výběr tématu již i mé bakalářské, tak postupové práce. S folklorem se pojí přenos sociokulturních jevů a projevů kultury jednotlivců, lokálního společenství i zájmových skupin, potažmo ve společenské nadstavbě národa. Tyto cíle naplňovala především nacionálně laděná emancipace v českých zemích, proces spojený se společensky kulturním romantismem od konce 18. století, tzv. "národní obrození", a sekundárně podmíněné nástroje i důsledky průmyslová revoluce v 19. století v souladu s josefínským osvícenectvím. Hlavní platformou a nositelem tradiční kultury byl (a zůstává) hlavně venkov či periferie měst. Vše se až do nedávné historie řídilo podle ročního období a...