Dnešní podoba a funkce lidového oděvu na Táborsku

Abstract

The diploma thesis deals with the form and function of folk costume in the Tabor area, with emphasis on the present, the period of the 20th and the 21st century. The thesis follows the research of Doc. Štěpánová and partly applies the author's knowledge gained by the research executed in the bachelor thesis. Qualitative research, carried out mainly among members of folklore ensemble Kovářovan, used anthropological methods, semi-structured interview and attended observations, supplemented by an analysis of material from the collections of the Blata's museum in Soběslav (mainly the inheritance of Marie Prunerová and her family). The focal point of the research was description of current form of costume. The author focused on the particular parts of the costume, how to wear it properly, how to take care of it and furthermore what materials and patterns are used for sewing. As part of the costume's function, the motivation of members of the ensemble was investigated. The author analysed what encouraged them to wear the costume, for how long and what occasions they dressed for. In addition to the members of the ensemble, several teachers of local elementary schools were approached and their knowledge of the ethnographic area itself, the traditional Kozácko's folk costume and the possible influence of...

Diplomová práce se zabývá podobou a funkcí lidového oděvu na Táborsku, přičemž byl kladen důraz především na současnost, tedy období 20. a 21. století. Práce tak navazuje na výzkum doc. Štěpánové a částečně i na poznatky získané výzkumem k autorčině bakalářské práci. V rámci kvalitativního výzkumu, který byl prováděn především mezi členy Jihočeského folklorního souboru Kovářovan, byly použity antropologické metody, polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování, doplněné analýzou materiálů ze sbírek Blatského muzea v Soběslavi (především pozůstalosti Marie Prunerové a její rodiny). Těžištěm výzkumu pak byl popis dnešní podoby kroje, tedy z jakých částí se skládá, jak se obléká, nosí a jak se o něj pečuje, ale také jaký materiál a předlohy jsou pro šití používány. V rámci funkce kroje pak byla zjišťována motivace členů, tedy co je vedlo k tomu kroj obléct, jak dlouho a k jakým příležitostem ho oblékají. Vedle členů souboru bylo osloveno i několik pedagogů místních základních škol, u nichž bylo zjišťováno povědomí nejen o etnografické oblasti samotné, ale i o tradičních kozáckých krojích a případně také o působení souboru Kovářovan.