Changing Tendencies in Self-Conscious Narratives: A Contrastive Interpretation

Abstract

Thesis Abstract The present thesis investigates correlations between a selection of metafictional texts and narrative theory. The selection consists in two sets of self-reflexive texts. The first one explores metafictional tendencies in the 17th and 18th century novels. To achieve this, the selection largely ignores their provenience. In addition to Henry Fielding's Tom Jones and Laurence Sterne's Tristram Shandy, it also examines Cervantes's Don Quixote. The latter set of texts focuses on post-War American metafictions (John Barth's Lost in the Funhouse, Donald Barthelme's Snow White, Kurt Vonnegut's Slaughterhouse-Five). These represent a coherent body of works from a particular period. Metafiction is generally understood as fiction about fiction. The present thesis challenges those assumptions and suggests interpreting metafiction within the framework of Michel Foucault's epistemes. Metafiction is not conceived of as a separate genre of literature but in the context of broader cultural tendencies in the understanding of representation. Representation is a key concept in metafiction and the increasing degree of narrative self-awareness is viewed in this light. The thesis emphasizes this contrastive and interdisciplinary approach. The text is divided into five chapters. Chapter one is a theoretical...

Předložená práce se zaměřuje na souvislosti mezi vybranými metafikčními texty a narativní teorií. Výběr sestává ze dvou skupin sebereflexivních textů. První ze skupin se zaměřuje na metafikční tendence románů 17. a 18. století. Výběr záměrně nebere v úvahu původ textů. Kromě Toma Jonese od Henryho Fieldinga a Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho od Laurence Sterna se kapitola zabývá i Cervantesovým Důmyslným rytířem Donem Quijotem de la Manchou. Druhá ze skupin se zaměřuje na poválečnou americkou metafikci (Ztracen v panoptiku Johna Barthe, Sněhurka Donalda Barthelma a Jatka číslo pět Kurta Vonneguta). Tyto texty představují souvislý celek z předem vymezeného období. Obecně je metafikce chápána jako fikce o fikci. Předložená práce navrhuje odlišnou interpretaci, a to v rámci Foucaultova pojetí epistémé. Metafikce tak není chápána jako samostatný literární žánr, ale jako součást širšího kontextu chápání reprezentace. Reprezentace je v metafikci klíčovým pojmem a rostoucí vypravěčské sebeuvědomění tak lze interpretovat v širších souvislostech. Diplomová práce klade důraz na kontrastivní a interdisciplinární přístup. Práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitola představuje teoretický úvod zaměřený na problematickou definici metafikce. Opírá se o Dvorní dámy od Diega Velázqueze a...