Rudé hrady v meziválečném Československu

Abstract

(in English): The thesis focuses on the regional organisation of the Communist Party of Czechoslovakia (KSČ) in the Liberec region. In the political system of interwar Czechoslovakia, KSČ was specific in that its members hailed from all local ethnic groups. It was therefore, above all, the local Germans who formed the major part of the Liberec organisation. In the 1920s in some districts within the region, KSČ received up to one third of all votes cast, while throughout the 1930s, its support diminished rapidly in favour of the Sudetendeutsche Partei (SdP). The thesis seeks to clarify the causes of this sudden drop. It identifies as one of the major factors the mutually contradictory identities which were being formed within the local branch of the movement, i.e. the communist, the German and the Czechoslovak identity. These three came into alignment, to a certain degree, only shortly before the Munich Agreement with the emergence of a communist Czechoslovak narrative established on a supraethnic basis. The study also takes note of the developments in the KSČ headquarters in Prague as these had significant impact on the peripheral Liberec organization and further places the problem within the context of the First Czechoslovak Republic and its society. The policies and politics of the central...

(česky): Diplomová práce se zaměřuje na krajskou organizaci Komunistické strany Československa na Liberecku. Meziválečná KSČ byla v československém politickém systému specifická tím, že šlo o jedinou stranu, kde se angažovali příslušníci všech zdejších etnik. Členskou základnu této strany v libereckém kraji tvořili především místní Němci. Podpora KSČ zde v některých okresech ve dvacátých letech dosahovala až třetiny všech odevzdaných hlasů, nicméně v průběhu let třicátých se její volební preference silně snížily na úkor SdP. Tato diplomová práce hledá důvody, které k tomuto rychlému pádu vedly. Jako jeden z hlavní faktorů uvádí i vzájemně rozporné identity, jež se uvnitř místního hnutí utvářely: komunistické, německé a československé. K jejich určitému souznění přitom došlo až těsně před Mnichovem, kdy vznikl komunistický československý narativ, založený na supraetnické bázi. Zároveň práce dbá na dění v pražském centru KSČ, které výrazně ovlivnilo i dění na liberecké periferii. Stranou nezůstává ani kontext první republiky a její společnosti. Ukazuje, jak politika pražské vlády i hospodářská krize ovlivňovaly dění na Liberecku a v konečném důsledku i omezovaly schopnosti místní KSČ čelit nástupu SdP. Klíčová slova (česky) KSČ, komunistické hnutí, meziválečné Československo, čeští Němci, SdP, Liberecko