Živelné pohromy na Rychnovsku očima lidových kronikářů 1700-1800
Natural disasters in the region of Rychnov in sight of folk chroniclers 1700-1800
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/93162Identifikátory
SIS: 167233
Kolekce
- Kvalifikační práce [22844]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zdichynec, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie - české dějiny v evropském kontextu
Katedra / ústav / klinika
Ústav českých dějin
Datum obhajoby
6. 9. 2017
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
lidové kroniky, 18. století, Rychnovsko, živelné pohromyKlíčová slova (anglicky)
folk chronicles, 18th century, the region of Rychnov, natural disastersv českém jazyce Studium pramenů lidové provenience je v české historiografii poněkud zanedbávaným tématem. Zejména bádání o lidovém kronikářství dosáhlo největšího rozmachu v druhé polovině 19. století a v meziválečném období, ale dnes již stojí na okraji zájmu. Proto je hlavním cílem této práce systematizovat dosavadní bádání a poukázat na další možnosti využití tohoto druhu pramenů pro moderní historiografii, zejména pro mikrohistorické a kulturně antropologické výzkumy. Ačkoliv tyto na první pohled primitivní letopisné záznamy mají jen malou vypovídací hodnotu pro klasické událostní dějiny, poskytují nám velmi zajímavý vhled do každodennosti venkovského člověka. Díky nim lze lépe porozumět názorům, zvykům, životním zkušenostem a v jistém ohledu i svéráznému myšlení "obyčejných" lidí, kteří v mnohých případech postupem času zapadli do anonymity. Leitmotivem této práce je otázka, proč se tito lidoví autoři rozhodli zaznamenávat právě ty příběhy a zkušenosti, které zapsali na stránky svých kronik. Jaká mohla být jejich motivace vůbec vzít do ruky pero? Právě v tomto ohledu se dopustila zejména poválečná historiografie mnohých ideologicky podbarvených dezinterpretací, které je zapotřebí poopravit a opřít o studium vzorku pramenů v původní, nikoliv účelově vybrané a zcenzurované podobě. Vzhledem k...
v anglickém jazyce The study of sources related to the folk provenance is often in terms of the Czech historiography a neglected issue. Especially the research of folk chronicles has reached the utmost boom in the middle of the nineteenth century and then also in the interwar years. Nowadays, the study does not attract much attention. Therefore, the aim of this work is to capture and systematize the existing knowledge on this subject. Moreover, it is necessary to emphasize and show some other possibilities of dealing with these particular sources because they are valuable work for contemporary historiographical studies such as microhistorical and cultural anthropological research. Although one might think that these annals have rather a small informative value for the traditional political historical events, they offer an interesting insight into everyday life of ordinary people living in the countryside those days. This fact can definitely help one understand traditions as it also represents tendencies and trends in attitudes and behaviour of the rural society those days. The main purpose of the thesis is to consider what motivated folk authors to note down their stories and experience in chronicles. The alarming fact is that the post-war historiography has caused a lot of confusion over the true...