Semiramide riconosciuta G. M. Rutiniho (Praha 1752)

Abstract

Setting a very famous Metastasio's libreto Semiramide riconosciuta to music in Prague in 1752, Giovanni Marco Rutini has ranked among the best composers of his time. The aim of this thesis is to explore the process of this production coming to light: the influence of changes in the original libretto in the beginning to the impact of music later. Researching the context of the Prague theatre productions in the 1750s, we were further able to make some suggestions about the reasons of these changes/interpretations. Studying the dramaturgical level of this composition in the first place, we were using comparison and stylistic analytical methods which showed Rutini as a very creative composer with a sense of dramatical situations and a characterization skills. Key words: Giovanni Marco Rutini, Semiramide riconosciuta, Pietro Metastasio, Giovanni Battista Locatelli, Christoph Willibald Gluck, dramaturgy of opera, musical analysis

Kompozicí opery Semiramide riconsociuta v Praze roku 1752 se Giovanni Marco Rutini zařadil po bok nejslavnějších skladatelů své doby a k stále rostoucí oblibě zhudebnění tohoto Metastasiova libreta. Hlavním tématem této diplomové práce je zkoumání Rutiniho uchopení libreta v kontextu jeho dalších zhudebnění (hlavně Gluckovy verze, ze které Rutini, jak ukazuje tato práce, pravděpodobně vycházel), tj. vliv škrtů na vyznění děje a postav, a jak toto prvotní nastavení dále ovlivňuje hudební složka. Primárním východiskem zkoumání je hledisko dramaturgické. Použity jsou metody srovnávací a stylové analýzy, které odhalily Rutiniho invenční práci s textem i s charakterizací postav. Kontext operních představení uváděných v 50. letech 18. století v Praze pak poodkryl možné důvody pro právě tuto podobu Rutiniho opery Semiramide riconosciuta. Klíčová slova: Giovanni Marco Rutini, Semiramide riconosciuta, Pietro Metastasio, Giovanni Battista Locatelli, Christoph Willibald Gluck, operní dramaturgie, hudební analýza