The American Dream Machine: Anti-Systemic Fictions of Coover, Thompson, Burroughs, and Acker

Abstract

Thesis Abstract The thesis examines manifestations of transgression in Robert Coover's The Public Burning (1977), Hunter S. Thompson's Fear and Loathing in Las Vegas: A Savage Journey to the Heart of the American Dream (1971), William S. Burroughs' Naked Lunch (1959) and The Nova Trilogy (1961-1967), and Kathy Acker's Empire of the Senseless (1988) on a structural and thematic level. Georges Bataille's theory of escalated excess and Michel Foucault's theory of the transgression-limit power dynamics, outlined in Chapter One, provide the theoretical framework through which the texts are analyzed, as through concepts of the spectacle, the carnival, taboo, and the Situationist détournement practice. The nature of the American Dream Machine is explored in regards to its chief components of control; the American war on abstractions, American exceptionalism, and the American Dream, examined through their contradictory connotations and historical relevance. The thesis proposes that despite their anti- systemic drive, the selected texts are complicit with and dependent on the American Dream Machine in perpetuating their power play. In Chapter Two, the hyperbolization of American Cold War propaganda rhetoric is analyzed in Coover's The Public Burning. Chapter Three details Thompson's gonzo writing against the...

práce Tato diplomová práce zkoumá strukturální i tematické podoby transgrese v románech Roberta Coovera (The Public Burning, 1977), Huntera S. Thompsona (Fear and Loathing in Las Vegas: A Savage Journey to the Heart of the American Dream, 1971), Williama S. Burroughse (Naked Lunch, 1959 a The Nova Trilogy, 1961-1967) a Kathy Acker (Empire of the Senseless, 1988). Teorie stupňované excese Georgese Bataille a teorie mocenské dynamiky mezi transgresí a limity popsané v kapitole první tvoří teoretický rámec pro analýzu vybraných textů, stejně jako koncepty spektáklu, karnevalu, tabu, a Situacionistické détournement praktiky. První kapitola také zkoumá charakter stroje na americký sen, podmíněného americkou válkou s abstrakcemi, americkou výjimečností, a americkým snem (jehož historický a socio-politický vývoj je předložen). Hypotéza předkládá, že navzdory protisystémovému ladění se vybrané texty účastní na udržování koloběhu moci skrz mašinérii na americký sen. Druhá kapitola zkoumá nadsazenou americkou propagandistickou rétoriku studené války v Cooverově románu The Public Burning. Kapitola třetí se zaměřuje na Thompsonovu stylistiku gonzo představující princip eskalace, skrze kterou atakuje establishment. Oba spisovatelé napadají monopol na objektivitu vyhlášený seriózní žurnalistikou a médii a...