Druhotné pohlavní ornamenty a ektoparazité vlaštovky obecné (Hirundo rustica)

Abstract

Parasites could represent an important evolutionary driver and play an important role in a sexual selection. In the mate selection process, females use secondary sexual ornaments, which may reflect the parasite load and health condition of males. Females would benefit from choosing males with the most extravagant sexual characters, which indicate low levels of parasite infestation. A popular model species for sexual selection study is the barn swallow (Hirundo rustica). However there are no recent studies investigating the relationship between the level of the ectoparasitic infestation and the ornamentation of the barn swallow. Results of this thesis, based on analysis of ectoparasite load in 204 individuals show, that the level of infestation by feather mites is positively correlated with outermost tail feathers and the intensity of feather holes is negatively correlated with a breast coloration. The relationship between the abundance of ectoparasites and white tail spots was not found. The effect of ectoparasites on the survival of individuals or the nest initiation date was not observed. A possitive relationship between the individual seasonal change in feather mites infestation and brood size was detected. This implies a potential trade-off between the investments into parental care and defence...

Je známo, že parazité mohou být významnými evolučními činiteli hrajícími důležitou roli při pohlavním výběru. Samice se v procesu volby partnera orientují pomocí druhotných pohlavních znaků, které pravdivě vypovídají o zdravotním stavu samců. Samice tak mohou získat výhodu díky volbě partnera s nejvýraznějšími pohlavními znaky, které odráží stupeň zatížení parazity. Modelovým druhem pro studium pohlavního výběru je vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Překvapivým faktem je, že neexistují novější práce zaměřené na vztah mezi množstvím ektoparazitů a ornamentací u vlaštovky obecné. Výsledky této práce založené na analýze ektoparazitů u 204 jedinců ukazují, že množství péřových roztočů pozitivně koreluje s délkou rýdovacích per, a zároveň hustota děr v opeření způsobených všenkami negativně koreluje se sytostí hrdla. Nebyl nalezen vztah mezi množstvím ektoparazitů a plochou bílých skvrn na ocase. Zároveň nebyl pozorován vliv ektoparazitů na přežití jedinců do další sezony či časnost hnízdění. Byl však pozorován pozitivní vztah mezi počtem mláďat v hnízdě a sezónní změnou v zatížení péřovými roztoči dospělců. Toto zjištění by mohlo vypovídat o existenci trade-off mezi investicí do počtu mláďat a investicí do obrany vůči ektoparazitům. Stupeň zatížení péřovými roztoči pozitivně koreloval s poměrem...