Interakce plasmatické membrány s buněčnou stěnou - adheze a signalizace

Abstract

Interaction of the cell wall and plasma membrane is essential for proper cell functioning as it affects, for example, cell growth, water relations or pathogen penetration, and provides protection against external factors. This interaction may take the form of signal exchange or component transport and its necessary prerequisite is the contact between the two structures. The contact is ensured not only by turgor pressure but also by their direct connection. Experimental evidences have long been known to show that this connection indeed exists - for example, Hechtian strands that are visible in the plasmolyzed cell. Another example is band plasmolysis in cells of the endodermis and exodermis with the Casparian strips, where the plasma membrane is still attached to the cell wall at the site of the strip. This attachment contributes to the protective feature of the apoplastic barrier and allows maintaining it even during plasmolysis. The anatomic aspects of the phenomenon have long been investigated, but specific proteins providing this interaction at the molecular level have not yet been experimentally confirmed. The aim of the bachelor thesis is to summarize recent findings about the mechanisms ensuring the physical connection (adhesion) between the plasma membrane and the cell wall in the plant...

Interakce plazmatické membrány s buněčnou stěnou je zásadní pro správné fungování buňky, jelikož ovlivňuje např. růst buňky, vodní provoz nebo průnik patogenů a zajišťuje ochranu před vnějšími vlivy. Tato interakce může mít podobu výměny signálů nebo transportu komponent a její podmínkou je kontakt mezi oběma strukturami. Ten je zajištěn nejenom působením turgoru, ale i jejich přímým propojením. Již dlouho jsou známy experimentální důkazy, které ukazují, že k tomuto propojení skutečně dochází - jedná se např. o Hechtovy provazce, které jsou viditelné u plazmolyzované buňky. Dalším příkladem je pásková plazmolýza u buněk s Casparyho proužky u endodermis a exodermis, kde v místě proužku zůstává plazmalema stále připojena, a to z toho důvodu, aby ani při plazmolýze nebyla narušena ochranná apoplastická bariéra v kořeni. Po anatomické stránce jsou tyto fenomény poměrně dlouho zkoumány, ale na molekulární úrovni zatím nebyly experimentálně potvrzeny konkrétní proteiny zapříčiňujících tuto interakci. Cílem bakalářské práce je proto shrnout recentní poznatky o mechanismech zajišťující fyzické propojení (adhezi) mezi plazmalemou a buněčnou stěnou v rostlinné buňce. Mezi kandidátní proteiny, které by mohly toto propojení zajišťovat, řadíme např. proteiny s RGD motivem, WAK (wall-associated) kinázy a také...