Interaction between Macroprudential and Monetary Policies, and Bank Runs

Abstract

Tato práce je zaměřena na koordinaci monetárních a makroprudenčních politik v přítomnosti ,,runů" na banky. Především je zkoumáno, zdali by tyto dvě politiky měly být koordinované a tedy v kompetenci jedné centrální autority, a nebo jestli by měly být rozhodovány nezávisle. Dále se práce soustředí na to, jestli je tento výsledek ovlivněn případným runem na banku a jak taková událost působí na efektivitu obou politik. \\ Výsledky simulací zkoumaného modelu naznačují, že koordinovat monetární a makroprudenční politiky je méně efektivní, než je rozhodovat samostatně. Důvod může být ten, že v případě koordinace je oběma politikám přidělen stejný cíl. Toto může způsobit neefektivitu daných politik, jelikož obě musí být určeny tak, aby splňovaly monetární i makroprudenční cíle. Na druhou stranu koordinace politik v přítomnosti runu na banku snižuje pravděpodobnost dalšího ,,runu" a tedy přispívá k větší finanční stabilitě. Důvodem je to, že pokud nastane run na banku, tak v případě koordinace daná centrální autorita volí agresivnější makroprudenční politiku a tím eliminuje pravděpodobnost dalšího runu. Run na banku sám o sobě nemá vliv na rozhodnutí, jestli by politiky měly být praktikovány koordinovaně nebo nezávisle. Avšak run způsobuje, že se monetární i makroprudenční politika stávají účinnějšími. Účinnost je...

The thesis focuses on the interaction between macroprudential and monetary policies in the presence of bank runs. In particular, it is examined whether the two policies should be conducted separately or jointly, and whether the occurence of a bank run affects the result. Furthermore, it is studied how a bank run impacts the efficiency of the two policies. \\ The baseline results suggest that cooperation between the two policies is less efficient than when they are determined separately. The reason might be a coordination issue that arises because the same objective is being assigned to both policies in the cooperative case. On the other hand, when facing a bank run the cooperative regime achieves a higher degree of financial stability by reducing the probability of a next run. This is caused by the fact that cooperating authorities choose more aggresive macroprudential policy when a bank run occurs. A bank run itself does not change the ranking of the two policy regimes. However, an occurence of a bank run induces higher efficiency of both policies, irrespective of the regime in place. In addition, the policies are more effective when they face financial shocks, as opposed to a productivity shock.