Lidská situace v západní civilizaci

Abstract

Žijeme v podivném světě, který je radikálně odlišný od všech světů jemu předcházejících. Náš svět, svět západní civilizace na prahu 21. století, je světem rizikovým, světem nebývale rychlým, je světem, kterému jedinec může jen stěží plně porozumět. Najít pevný záchytný bod pro orientaci ve světě je velice složité a nejisté, snad dokonce nemožné. Vše je relativní a proměnné, a tak když už máme pocit, že jsme onen opěrný bod našli a konečně jsme se v námi prožívané skutečnosti nějakým způsobem zorientovali, zjistíme, že skutečnost je již opět jiná, nová, proměněná a my jsme odsouzeni k novému hledání. Zoufale hledáme pevnou půdu pod nohama, snažíme se nalézt alespoň nějakou jistotu. Současný svět lze charakterizovat jako svět rychlé a neustálé změny. Vše má jen krátké trvání a to včetně našich životních jistot. Jistota s jepičím životem ovšem není jistotou, a tak jsme zřejmě odsouzeni k věčnému bloudění. Žijeme ve světě, kterému nerozumíme. Jeden z nejvýznamnějších antropologů 20. století, Claude Lévi-Strauss, byl v roce 2005 požádán, aby se vyjádřil k budoucnosti lidstva: "Na takové věci se mě neptejte. Žijeme ve světě, do kterého už nepatřím. Svět, který jsem znal a který jsem měl rád, byl světem 2,5 miliardy lidí. Současný svět má 6 miliard lidí. To již není můj svět. A svět zítřka má mít 9 miliard mužů a...

The central theme of this thesis is contemporary Western civilization and its supposed crisis. The theme reposes on the theories of the cultural code and the culture universalis. We share the opinion of many social scientists and the scientists who study the culture as a human type of adaptation, that there exist some characteristics common to aH human societies (religion, law, family, rituals ... ). The contemporary globalized world, which is dominated by Western civilization, is one of the most difficult subjects to treat for its complexity. Therefore, we used the theories on current civilization by the Dutch historian Johan Huizinga (ln the Shadows ojTommorow, 1936) and the American sociologist Pitirim A. Sorokin (The Crisis oj Dur Age, 1941). Their approach to modem society differs in many points, but they identify the same root of crisis: the abandonment of the Christian religion and its values as the principal of the cultural integration. Huizinga and Sorokin are persuaded that the contemporary Western civilization is based on the values of material wealth and power, which are not the ideal principles of integration. The evidence for such opinion is seen in the crisis of moral values, the lack of responsibility and growing individualism. These statements were plausible in the time of Huizinga's and...