Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011

Abstract

(abstrakt) Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký byl diskurz při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022 a odstoupit tak od jaderné energie. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány stenoprotokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen až červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že se v parlamentních debatách objevily celkem tři diskurzy - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz je v těchto debatách jednoznačně nejvýznamnější.

The main objective of this bachelor thesis Discourse at the ratification of the conception Atomausstieg (nuclear phase out) in the Federal Republic of Germany in 2011 is to answer the research question, what discourse was in parliamentary debates during the ratification of the concept of the nuclear phase out (Atomausstieg) in the Federal Republic of Germany in 2011 after the nuclear accident in Fukushima. The Federal Republic of Germany ratified the decision of end the taking out of operation nuclear power plants till the end of 2022 after the nuclear accident in Fukushima. In this bachelor thesis are analyzed parliamentary debates of political parties about the nuclear power plant usage and operation of nuclear power. The methodology that was used is qualitative method of discourse analysis. According to the discourse analysis methodology are analyzed plenary protocols from the parliamentary negotiations from the period since March till June 2011. As the theoretical framework it was used the securitization theory based on Copenhagen school and the authors Balzacq and Strizel. By the research it has been discovered that there are three discourses in the parliamentary debates - security, economical and environmental. The security discourse is the most significant one.