Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska

Abstract

The thesis does not include abstract in English.The thesis does not include abstract in English. The thesis does not include abstract in English. The thesis does not include abstract in English. The thesis does not include abstract in English. The thesis does not include abstract in English.

Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém. V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence. Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny). V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...