Podoby konceptu v kázáních Daniela Nitsche

Abstract

This bachelor thesis deals with the analysis of two sermons, selected from the postil Berla královská Jezu Krista (1709), delivered by a Jesuit preacher Daniel Nitsch (1651-1709), mainly from the perspective of its affiliation to the new Art of Eloquence (ars nova eloquentiae). The two analyzed preachments are the sermon delivered on the Septuagesima Sunday and the preaching from the fifth Sunday after Easter. The analysis concentrates primarily on the compositional devices through which the individual sections of the sermons are connected. The aim of this thesis is to present various conceptual components employed by Nitsch in the preachments.

Bakalářská práce se zabývá rozborem dvou vybraných kázání jezuitského kazatele Daniela Nitsche (1651-1709) z postily Berla královská Jezu Krista (1709), a to zejména z hlediska jejich příslušnosti k novému umění elokvence (ars nova eloquentiae). Vybranými kázáními jsou kázání na neděli v Devítník a kázání na pátou neděli po Velikonocích. Při rozboru usiluje především o analýzu kompozičních prostředků, jejichž prostřednictvím dochází k propojení jednotlivých částí duchovních promluv. Cílem práce je představit některé z konceptuálních prvků, kterých ve svých kázáních Nitsch užíval.