Muzejní reflexe maďarského povstání 1956

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na formování maďarské národní identity a s ní spojenou možnost reinterpretace maďarského povstání 1956 v souvislosti s šedesátým výročím události, přičemž osvětluje nejzdůrazňovanější významy s událostí spojované a zároveň klade důraz na představení politiky paměti vládní strany Fidesz. Záměrem práce je prozkoumat jakým způsobem muzejní expozice historicky legitimizují politiku strany Fidesz. Využívá k tomu muzeologickou analýzu založenou na pěti kategoriích inspirovaných základními prvky dramatu podle Aristotela v kombinaci s rozborem odborné literatury zabývající se politickým kontextem výročí i historickou událostí maďarského povstání. Používanými zdroji jsou dvě muzejní výstavy uspořádané při příležitosti šedesátého výročí. Závěry práce jsou založeny na komparaci obou výstav, rétorice politických projevů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.

This bachelor's thesis focuses on the issues of forming national identity and related possibility to reinterpret Hungarian uprising of 1956 in context of sixtieth anniversary of the historical event. It highlights the most common meanings that were linked to the event while focusing on presenting the memory policy of governing party Fidesz. The intention of this thesis is to explore the way how exhibition of museums legitimize the policy of Fidesz. To this end, it utilizes a combination of classical study of literature dealing with said subject and musicological analysis based on five categories that were inspired by Aristotel's approach to drama, where the used sources are two exhibitions that were organized due to the sixtieth anniversary of the historical event. The conclusion of the study is based on the comparison of the exhibitions, rhetoric of speeches delivered by politicians and the theoretical framework described in the opening part of the text.