Vztah vybraných polutantů v ovzduší na vznik akutního koronárního syndromu u pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku

Abstract

Recentní publikované studie přinášejí nové informace o významném působení environmentálních činitelů, především znečištěného ovzduší v rozvoji akutního koronárního syndromu. Vedle dobře známých ovlivnitelných a neovlivnitelných rizikových faktorů je nutné se zaměřit na nekonvenční rizikové faktory. Cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje statisticky významný vztah mezi dny, ve kterých byli zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku ošetřeni pacienti s akutním koronárním syndromem typu STEMI a průměrnými denními koncentracemi polutantů v ovzduší (polétavý prach PM2,5 a PM10, ozon, oxid dusnatý a oxid dusičitý) v sedmi předchozích dnech. Metodika výzkumu spočívá v retrospektivní observační analýze 116 pacientů s akutním infarktem myokardu v prostředí přednemocniční neodkladné péči a vlivu výše uvedených polutantů v ovzduší s využitím vyšších statistických metod. Výsledky prezentují v souborech ozonu a oxidu dusnatého signifikantní vliv efektu dne (p=0.0283/0.0424), pohlaví (p=0.0216/0.0232) a věku (p=0.0008/0.0187). Ačkoliv jsme v souborech ozonu a oxidu dusnatého nalezli statisticky významný vliv efektu dne, pohlaví a věku, je nutné dále pokračovat ve výzkumu většího statistického vzorku, abychom minimalizovali statistickou chybu, kterou může být zatížený náš výzkum. Klíčová slova: akutní...

Recent published studies have provided new information about the significant influence of environmental factors, especially air pollution in the development of acute coronary syndrome. Besides the well-known controllable and uncontrollable risk factors it is necessary to focus on non-conventional risk factors. The thesis aims to determine whether there is a statistically significant relationship between the days in which patients with acute coronary syndrome type STEMI were rescued by the EMS Most and the average daily concentrations of pollutants in air (PM2,5 and PM10, ozone, carbon monoxide and nitrogen dioxide) in seven previous days. The research methodology is based on a retrospective observational analysis of 116 patients with acute myocardial infarction in prehospital emergency care and the impact of the above pollutants in air with the use of statistical methods. The results in sets of ozone and nitric oxide effect presents a significant impact of day (p=0.0283/0.0424), sex (p=0.0216/0.0232) and age (p=0.0008/0 .0187). Although we have found a statistically significant effect of a day, gender and age in our analysis, it is necessary to continue research in a larger statistical sample to minimize the statistical errors. Key words: acute coronay syndrome, air pollution, emergency medical service