The Exchange Rate Pass-Through at the Zero Lower Bound: The Evidence from the Czech Republic

Abstract

Článek zkoumá hypotézu, zda depreciace při nulové nominální úrokové míře vede k většímu růstu cen a produktu než za normálních okolností. Stanovená hypotéza vychází z předpokladu, že při nulové nominální úrokové míře nemůže být reakce cen a produktu potlačena skrz zvýšení nominální úrokové míry. Hypotéza je testována pomocí vektorové autoregrese s proměnnými parametry v čase a se stochastickou volatilitou, která umožnuje určit, jak se transmise kurzového šoku mění v čase. Model je odhadnut pro Českou republiku, kterou lze považovat za ukázkový příklad malé otevřené ekonomiky dlouhodobě cílující inflaci. Výsledky ukazují, že k větší transmisi kurzového šoku při nulové úrokové míře dochází pouze do produktu. Kurzový závazek České národní banky vedl k navýšení inflace o 0,116 %. Produkt vzrostl v důsledku kurzového závazku o 0,781 %.

The paper examines the hypothesis that the devaluation of the domestic currency leads to the higher exchange rate pass-through at the zero lower bound since the interest rate channel cannot offset effects of the depreciation in that situation. Time-varying vector autoregression with stochastic volatility is used to identify the development of the pass-through. The hypothesis is tested on the Czech dataset because the Czech Republic is considered as the prototypical small open economy with inflation targeting. The assumption of higher pass-through to consumer prices at the zero lower bound is rejected. Obtained results confirm that the deprecation stimulates output growth slightly more when the interest rate is close to zero. Our estimations imply that the exchange rate commitment of the Czech National Bank increased the price level by 0.116 % and contributed to the output growth by 0.781 %.