Trends in Intercultural Marketing: The Reception of Starbucks in France and Czechia

Abstract

Globální značky jsou při svém marketingovém plánování vystaveny rozhodnutí, do jaké míry se adaptovat na kulturu lokality, do které expandují. V této bakalářské práci je zkoumáno, jakým způsobem se globální značka Starbucks vypořádává s kulturními, sociologickými a antropologickými faktory, které jsou bezpochyby různé v 72 zemích, kde Starbucks operuje. Komunikace značky je podrobena analýze spolu s Hofstedeho dimenzemi národních kultur Francie a České republiky. Toho je dosáhnuto i s využitím sociologického konceptu třetího místa, skrz které je sledována společenská role kaváren v odlišných kulturách. Třetí místo je teorie poprvé představena Oldenburgem za účelem charakterizovat prostor, kde lidé tráví čas mimo svůj domov a práci. Tento koncept dodává kontext primárnímu výzkumu, který kombinací analýzy dokumentů, rozhovorů a terénního pozorování odhaluje, jak zákazníci značky Starbucks v různých zemích využívají prostory kaváren. Souvztažnost mezi kulturními dimenzemi a využitím poskytnutého třetího místa osvětluje například jak se relativně femininní Francouzi scházejí v kavárnách Starbucks, aby se socializovali, zatímco relativně maskulinní Češi spíše vyhledávají neutrální místo pro práci. Finální doporučení nabádá ke spolupráci sociologů a antropologů při navrhování designu poboček.

During the process of marketing planning, global brands must decide to what extent they adapt to the culture of the location in which they are expanding. This paper investigates the means with which a global brand such as Starbucks deals with the various cultural, sociological, and anthropological factors in the 72 countries where it currently operates. The brand's communication is closely analysed along with the dimensions of the national cultures of two countries: France and the Czech Republic. This is also achieved by employing the sociological concept of Oldenburg's third place, through which the role of cafés in different cultures is examined in order to contextualise the primary research component. A combination of methods is applied including document analysis, interviews, and a partial observational field research to expose the ways in which Starbucks' customers use the café in different countries. Correlations between the national dimensions and the use of the third place provided by Starbucks illuminate, for example, the difference between the relatively feminine French who socialise inside the café and the relatively masculine Czechs who often come to seek neutral ground for work related activities. Conclusively, the final recommendation holds for incorporating sociological and...