Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)

Abstract

Glass work is one of such branches, which affected the regional development and general character of not only Jablonec region, but also the whole N othern Czechia. The very inception of glass work in this region is strongly connected with German collonisation. People,who came to this Czech border area, were originally from relatively crowded German regions. Such suitable natural conditions as e. g. deep forests, mountain rivers, it all made glass work possible. On this base, metallurgy followed by glass workshops, especially centred on abrasive technologies. In Nothern Czechia, there are vety exhausting climate conditions; the soil bonity is very poor as well. These facts influenced the economic structure and activities of its inhabitants. All mentioned factors made people not only to work in glass industry, but also in textile workshops. It means, they worked in the two most important economic branches of N othern Czechia. Prom the turn of the 18th and 19th century, key changes in glass work came into being in that time in Jizerské hory region. This period was characterised by the system of distributed manufacture, based on protoindustrialisation. A wide range of goods started to be produced here. It has an umbrella term "Jablonec goods", involving many sorts of fine and utilitarian products made mostly...

Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...