Vedení linií cyklistické infrastruktury v topografických databázích a digitální kartografii

Abstract

Cílem bakalářské práce je vytvoření nové metodiky vedení liniových dat cyklistické infrastruktury v databázi ZABAGED®. Metodika stanovuje způsob uložení v databázi včetně atributů, jejich popisu a způsobu jejich přiřazení jednotlivým liniím. Objektem zájmu jsou značené cyklistické a cykloturistické trasy a speciální typy infrastruktury určené pro cyklistickou dopravu (stezky pro cyklisty, vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty, cyklopiktokoridory aj.). Teoretickou součástí práce je přehled typů cyklistické infrastruktury včetně legislativně závazných technických parametrů (např. šířka, označení) a přehled pravidel pro značení cyklistických tras. Dále je uveden přehled existujících databází, ve kterých již prvky cyklistické infrastruktury vedeny jsou, a detailnější popis pěti z nich. Praktická část zahrnuje zpracování stanoveného zájmového území vytvořenou metodikou za účelem ověření její funkčnosti a vypovídající hodnoty. Zpracováním vznikla nová datová vrstva, která je přílohou této práce stejně jako její vizualizace na mapě. Součástí praktické části je i popis možných problémů a úskalí, které se při zpracování objevily, a možností, jak jim předcházet nebo je řešit.

The aim of this bachelor thesis is creating of a new methodology of keeping linear objects of cycling infrastructure in the ZABAGED® database. The methodology determines the way of keeping data in the database including attributes, attributes' description and the way of their assignment to appropriate lines. Objects of interest are marked cycling routes and special types of infrastructure which have been designed for cycling (e.g. bicycle trails, traffic lines reserved for cyclists or cycling corridors). Theoretical part is an overview of different types of cycling infrastructure including legislatively-bounding properties (width, marking) and an overview of the methodology of marking cycling routes. Furthermore, there is an overview of existing databases in which cycling infrastructure is already being kept and five of these are further characterised. The practical part comprises creating of a new data layer to evaluate the function of created methodology in covering real-life object's parameters. The created data layer can be found in attachment of this thesis together with its visualisation on a map. Included in the practical part there also is a description of possible problems which occurred during vectorisation and possible solutions or precautions on how to prevent them.