In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti

Abstract

Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....

The class Trematoda includes many pathogenic representatives. Main subject of this thesis, avian schistosome Trichobilharzia regenti, is a close relative to the important human pathogen Schistosoma mansoni (family Schistosomatidae). In vitro cultivation of trematodes enables closer understanding of their biology and parasite- host interactions; however, no trematode species has been successfully kept in vitro from the egg stage to the adults producing eggs. Many studies are focused on the problematic of S. mansoni cultivation, but data concerning T. regenti cultivation remain scarce. Only the ability of T. regenti cercariae to transform into schistosomula in vitro was documented, with following survival in a culture medium for a few days. Comparison of eight transformation methods was performed with T. regenti cercariae. Based on the number of tailless cercarial bodies obtained, five transformation methods were selected for further evaluation of the early schistosomula characteristics (glycocalyx shedding, penetration glands emptying and survival in vitro). It was observed that the largest quantity of cercarial bodies can be obtained by using a syringe needle or the BeadBeater cell disrupter. The largest quantity of schistosomula meeting the criteria of early schistosomulum was recorded after...