Formování jugoslávské informbyrovské emigrace v Československu

Abstract

Politické události roku 1948, které poznamenaly podobu evropského kontinentu na čtyřicet let, byly zvláště osudné pro dvě v lecčem podobné a přitom tolik rozdílné země - Československo a Jugoslávii. Únorový převrat v Československu byl jedním z mezníků v konečné fázi utváření sovětského bloku. Roztržka mezi Stalinem a Titem, která vyvrcholila červnovou rezolucí Informačního byra komunistických stran, byla pak impulsem k jeho přeměně v monolitní celek, kde se suverenita jednotlivých států podřizovala linii určované Moskvou. Také pojem "lidová demokracie", označující vnitropolitické uspořádání zemí v sovětské zájmové sféře, začal měnit svůj obsah. Zavržena byla teorie o vlastních cestách k socialismu, respektující specifika té které země a vyhýbající se užití násilných prostředků. Místo toho začal být uplatňován jediný známý model, totiž sovětský. Systém formální demokracie, v jejíž reálné náplni na jedné straně stálo relativně svobodné Československo a na druhé komunisty nepokrytě ovládaná Jugoslávie, ztratil nyní pro Sověty opodstatnění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)