Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu

Abstract

Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...

Red deer males aggregate for a major part of a year to bachelor groups. Social position - Rank - is unstable in these groups. Previous experiments revealed that rank modulated by agonistic behaviour influences antler growth and antler cycle timing. Antlers are secondary sexual characteristics of the deer family and one of the fastest growing tissue in the vertebrate taxa. Their development is modulated by androgenic hormone, testosterone. In our experiment, we observed agonistic behaviour of 19 males. They were equipped with GPS collars and regularly handled for blood samples and downloading of telemetrical data. Based on statistical analysis, we found that in our bachelor group 13 stags kept similar interindividual distances which did not exceed 22 metres ("Closest associates"), whereas the rest of the group moved tens of metres away ("Wanderers"). In regard to the number of agonistic interactions and the interindividual relationship, which arose from that, we divided the bachelor group on "Friends" (˂9 interactions) and "Rivals" (≥9). We found that the number of interactions depended on average distance among males in groups divided by dyadic relationship ("Friends" and "Rivals"). With increasing distance, "Rivals" increased the number of interactions, while "Friends" did not show this trend....