Hamlet on Screen: William Shakespeare's play in film adaptation

Abstract

Cílem mé práce je zkoumání procesu filmové adaptace divadelní hry Williama Shakespearea Tragédie o Hamletovi. Zabývá se otázkami týkajícími se filmovou adaptací, složitostí přenosu divadelní hry na plátno, a tedy potažmo také analýzou jednotlivých filmových čtení Shakespearovské hřy. Čtyři filmové adaptace probírané v této práci jsou: černo-bílá verze Hamleta Laurencea Olivier (1948), zpopularizovaný Hamlet Franca Zeffirelliho (1990), čtyřhodinový film Hamlet Kennetha Branaghy (1996), a moderní verze natočená Michaelem Almereydem v roce 2000. Tato prace se zaměřuje na srovnání dvou forem umění, divadla a kina. Zkoumá dané úpravy nejen jako nástroje přechodu a lepšího audio-vizuálního prožitku, ale také jako samostatného uměleckého díla. Konkrétní provedení mění a nově definuje svůj příběh v závislosti na časovém období, kulturních faktorech a zlepšené technologii.

The purpose of my thesis is to study the process of a play-to-film adaptation of William Shakespeare's Hamlet, the Prince of Denmark. It deals with the issues concerning film adaptation, the complexity of transferring drama onto the screen, and, consequently, analyses the individual filmic readings of Shakespeare's play. The four British and American film adaptations discussed in this thesis are: the black-and-white version of Hamlet by Laurence Olivier (1948), the popularized Hamlet by Franco Zeffirelli (1990), the four-hour Hamlet by Kenneth Branagh (1996), and a modern version directed by Michael Almereyda in 2000. This study will focus on the comparison of two forms of art, theatre and cinema, and explore the given adaptations not only as an instrument of transition and improved audio-visual experience, but as a separate work of artistry. The thesis demonstrates how one play alters and redefines its narrative depending on the time period, cultural factors, and enhanced technologies.