Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt

Abstract

The thesis deals with the question, in which situation the International Criminal court would probably open an Investigation of such crimes by an international body is a delicate question mainly with regard to a great extend of intervention into a state sovereignty, which manifests itself also as jurisdictional sovereignty. The thesis focuses on the case of Kenyan post-election violence in years of 2007 and 2008 and the aim to suppress Libyan revolution of 2011. Besides, the work is based upon the theory of (liberal) institutionalism, which could hopefully be applied to the international-law case of investigation of the crimes committed outside an armed conflict. Within the framework of the thesis I try to reveal criteria determining whether the International Criminal court opens or not an investigation to a situation of human rights abuse. For the purpose I take into consideration world and local country status, character of the perpetrators, extend of the attacks, country's relation to the great powers, as well as readiness of the country to prosecute the perpetrators within the national jurisdiction. As conclusion I try t compare the findings from the part applying liberal institutionalism and from the case studies.

Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.