Mýtus literárního

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá možným propojením literární teorie Wolfganga Isera s analytickou filosofií jazyka. Zatímco analytický obrat k jazyku představím jen stručně, hlavní náplní práce bude prozkoumat dvě protikladné koncepce jazyka a interpretace v rámci pozdní analytické filosofie. Budu se věnovat diskuzi Michaela Dummetta s Donaldem Davidsonem ohledně role konvencí a otázek po jejich nepostradatelnosti pro jazykovou komunikaci. Zatímco však spolu tito autoři souhlasí v tom, že vliv společnosti na lidské myšlení je zásadně neredukovatelný, velmi se liší co do svého přesvědčení o nezbytnosti koncepce pravidel inherentních jazykové praxi společnosti. Mým cílem je obhájit Davidsonovu teorii interpretace proti Dummettovým námitkám, a pak přejít k rozboru Iserovy vlastní teorie čtení. Zejména mi půjde o to ukázat, že se Iserovo pojetí literárnosti zakládá na Dummettovo filosofických předpokladech. V závěru chci hlavně zvážit, zdali Iserovo vysvětlení rozdílu mezi literaturou a běžnou řečí, potažmo dokumentem, obstojí proti Davidsonově výzvě Iserovu pojetí jazykové praxe. A zejména, zdali nám Davidsonova filosofie jazyka nemůže poskytnout alternativní přístup k tomu, jak chápat estetický dopad některých textů.

This diploma thesis is concerned with possible connection between literary theory of Wolfgang Iser and analytic philosophy of language. First of all I introduce analytic linguistic turn in general but the main part of thesis is dedicated to two opposite conceptions of language and interpretaton within the latter period of analytical movement. I want to explore Michael Dummett's and Donald Davidson's dispute over the role of conventions and questions about their indispensability in linguistic communication.Whereas their own opinions converge in view of the fact that influence of society on human thought is radically irreducible, there is great difference between their beliefs in the necessity of conception of rules inherent in social linguistic practice. My aim is to vindicate Davidson's theory of interpretation against Dummett's objections and then continue to discussing Iser's own theory of reading. Particularly I try to demonstrate that Iser's concept of literariness is based on Dummett's philosophical assumptions. In closing the main interest will be to reconsider if Iser's explanation of difference between literature and ordinary speech or document stands up to Davidson's challenge of Iser's entire treatment of linguistic practice. And, namely, if Davidson' philosophy of language can provide an...