Mezinárodní vztahy československého a českého archivnictví od roku 1918 do současnosti

Abstract

Cílem předkládané práce je postíhnout mezinárodní vztahy českého, respektive československého archivnictví po roce 1918 do současnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o časově poměrně rozsáhlý úsek, bylo nutné rozčlenit práci do několika kapitol podle časových období. Samotnému jádru práce předchází rozbor použi tých pramenů a literatury. Úvodní kapitola je věnována děj inám čes kého archivnictví po roce 1918, která byla zařazena s ohledem na celkově složitý organizační tématu. vývoj našeho archivnictví a lepší pochopení Předem je nutné upozornit, že smyslem práce a jejím cílem je zmapovat mezinárodní vztahy a vazby českého archivnictví, které se začaly rýsovat po roce 1918 a v průběhu let se dále tvořily a upevňovaly. Mezinárodními styky jsou přitom myšleny především případy spolupráce, která je již zaštítěna jak plnou státní suverenitou a oficiální podporou úředních míst, tak i vědeckými organizacemi. Tato koncepce zachovává linii textu na úrovni mezinárodních vztahů v pravém slova smyslu. Příkladem může být téma archivní rozluky, kde se výklad úmyslně nezabývá přehledem konkrétních fondů a jejich osudů v rámci rozlukových prací, ale sleduj e jednání a diplomatické kroky, které byly v tomto směru podniknuty a hodnotí výsledky, kterých bylo dosaženo. S ohledem na jednotlivých kapitolách jednotlivých států.