Česká ortoepická kodifikace

Abstract

Mgr. Veronika Štěpánová Česká ortoepická kodifikace Abstrakt Disertační práce pojednává o výslovnostní kodifikaci spisovné češtiny. Zaměřuje se na specifika zkoumání a popisu zvukové roviny jazyka a obecněji na problematiku ortoepické kodifikace, její kritéria, zdroje, vztah k ortografii atp. Rozebírá rovněž historii českého ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá zejména prvními kodifikačními snahami, přípravami příruček Výslovnost spisovné češtiny I (ed. B. Hála; 1955, 1967) a Výslovnost spisovné češtiny II (ed. M. Romportl; 1978) a nově shrnuje i vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti od 80. let 20. století do současnosti. Těžiště práce spočívá zejména v analýze obsahů významných ortoepických příruček, a to nejen publikací Výslovnost spisovné češtiny I a II, ale i prací starších a novějších. Explicitně je upozorňováno na jevy, jejichž hodnocení se postupně proměňovala (např. výslovnost skupin zapisovaných jako mě a sh, užívání rázu, zjednodušování vybraných souhláskových skupin, znělostní asimilace před jedinečnými souhláskami) nebo jejichž pojetí je z pohledu současné výslovnostní normy problematické. Se vznikem práce je těsně spjato vybudování korpusu Monolog, jenž obsahuje nahrávky a ortografické přepisy veřejných projevů profesionálních mluvčích veřejnoprávního Českého rozhlasu a slouží...

Mgr. Veronika Štěpánová Czech orthoepic codification Abstract This doctoral thesis deals with the codification of standard Czech pronunciation. It focuses on how the phonetic level of the language is studied and described and, more generally, on orthoepic codification, its criteria, sources, relationship to orthography, etc. A historical overview of Czech orthoepic research, in particular of the first attempts at codification, work carried out for the orthoepic manuals Výslovnost spisovné češtiny I (ed. B. Hála; 1955, 1967) and Výslovnost spisovné češtiny II (ed. M. Romportl; 1978) is presented. In addition, research into standard Czech pronunciation from the 1980s to the present day is summarised from a new perspective. The primary focus of the thesis is a critical analysis of the principal Czech orthoepic manuals: not only Výslovnost spisovné češtiny I and II but also some older and newer works. Special attention is given to features (1) whose evaluation has changed over time (e.g. the pronunciation of mě and sh, the use of the glottal stop, simplification of certain consonant clusters, or voice assimilation before sonorants) and (2) which are problematic form the point of view of the contemporary pronunciation norm. This thesis is closely connected with the recently created Monolog corpus, which...