Bulgakovův román Mistr a Markétka a jeho české překlady

Abstract

This diploma thesis contains analysis of the two Czech translations of Bulgakov's novel "Master and Margarita". On the first pages, the author concems on Michail Bulgakov's life and work and seeks a parallel between the fate of the writer and the story of his last novel. Then she characterizes the novel itself and closely analyzes its two naratives: "Muscovite'' and "Jerusalem's" ones, which blend in the story. The analysis of the translations is made in a perspective of such a division. The author concerns on the way of a translation of realia (proper and local names, medical terms, cuisine etc.). She begins with the translation of proper names and, keeping to opinions of L. S. Barkhudar and L. K. Latishev, compares the two translator's approaches. After this, she concludes that such a translation has been very difficult and treacherous for the translators whose solutions are arguable and not always correct. A list of the translations of proper names is included in the Appendix 1. In the next chapter, the author deals with methods of using lexical devices and examines their function in a framework of the novel. In the "Muscovite" narative, lexical units allusive to supernature and phrases containing the words "devil" and "god" (see Appendix 2) are concerned. These lexical devices display author's stance...

Tato diplomová práce se zabývá rozborem dvou překladů Bulgakovova románu Mistr a Markétka do českého jazyka. V úvodní části autorka přibližuje život a tvorbu Michaila Bulgakova a hledá paralely mezi spisovatelovým osudem a dějem posledního románu, dále charakterizuje samotné dílo a podrobně rozebírá dva příběhy - moskevský a jeruzalémský, které se prolínají celým románem. Analýzu překladů provádí právě v takto rozdělených skupinách. V části věnované translatologickému rozboru originálu a obou překladů se autorka věnuje převodu reálií (vlastní a místní jména, lékařské termíny, v moskevských kapitolách také gastronomické pochoutky a parfumerie aj). Začíná převodem vlastních jmen, přičemž vychází z názorů L. S. Barchudarova a L. K. Latyševa a na konkrétním materiálu rozebírá zvolená překladatelská řešení. Autorka dochází k závěru, že převod vlastních jmen byl pro překladatelé velmi obtížnou a zrádnou záležitostí a ne vždy byl užit správný překladatelský postup. Převod vlastních jmen v podání obou překladatelů autorka přináší v příloze č. 1. V další kapitole se autorka zabývá volbou lexikálních prostředků a všímá si jejich funkce v rámci výstavby celého díla. V moskevském příběhu jde o lexikální jednotky skrývající narážky na nadpřirozené síly a o frazeologismy obsahující slova čert a bůh (podrobněji viz...