Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989

Abstract

Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....

This dissertation deals with the Czechoslovak and Polish community of "scientists of science" (mainly historians, philosophers, and methodologists of science) from 1962 to 1989. It focuses not only on the inner evolution of this community (scientists, their works, scientific institutions etc.), but it also examines how was this community formed by the tradition of scientific thought on the one hand, and by the contemporary political and ideological context (Soviet influences, Marxism-Leninism, monopoly of the communist party) on the other. It focuses also on the ability of the scientific community to accept or reflect influences from the Western Europe or United States - which means from the so-called "capitalist countries". Two spheres are analysed to clarify dispositions of Polish and Czechoslovak "scientists of science" to foreign transfers: first, scientists' possibilities to travel to Western countries (research stays, participations at congresses etc.), and second, accessibility to foreign (mainly Western) scientific literature. Functioning of Western concepts in the community of Polish and Czechoslovak "scientists of science" is illustrated by an example of the reception of Thomas Kuhn's The Structure of Scientific Revolutions from 1962. This dissertation shows that the role of scientific...