Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi

Abstract

The thesis deal with the constitutional reform in Ukraine approved in 2004 There were optimistic expectations about the regime change and moving closer to the model of West European states in 2004. The scope is to identify whether Ukraine followed the path of democratic transition or remained as an unstable hybrid state. It is focused on constitutional changes of the following chapters - elections and referendum, parliament, president, council of ministers and redistribution of power between these roles and impact on legislation and executive power. The regime type is influenced by these changes. Ukraine was classified as an authoritarian regime during Kuchma's second term in the Presidential office. The political system had been changed in 2006 when the new constitution came to power. Between a various classifications the most common ones, which had been used, were a semi- presidential system or presidential-parliamentary system. The choice of improper political system could be one of the key reasons leading to the failure of democratisation of the country when attempted.

Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.