Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedonie, Srbsko

Abstract

Tomáš Hach - Politika rozšiřování Evropské unie: Černá Hora, Makedoni, Srbsko Abstrakt Předložená diplomová práce zpracovává téma politiky rozšiřování EU a perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Jejím hlavním cílem je tuto politiku teoreticky vymezit, představit tuto politiku v kontextu zemí západního Balkánu a dále ji aplikovat na tři vybrané případy - Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Práce obecně považuje historický vývoj těchto států od 90. let jako důležitý faktor ovlivňující současný proces vyjednávání, a proto mu věnuje v rámci jednotlivých případů vysokou pozornost. Představen je též současný vnitropolitický vývoj, současné postavení států v rámci vyjednávání a též vztah států s Evropskou unií od navázání prvního oficiálního kontaktu. Formou komparativní případové studie dále práce upozorňuje na společné problémy jednotlivých států, které i přes rozdílné postavení jednotlivých případů v rámci negociací jsou pro většinu států regionu společné. Metodou shody a neshody jsou vygenerovány společné problémy a vyzdvihnuta určitá specifika. Důležitým příspěvkem je též porovnání jednotlivých států na základě plnění kodaňských kritérií v kontextu současného dění.

Tomáš Hach - The Politics of EU Enlargement: Montenegro, Macedonia, Serbia Abstract The diploma thesis deals with the topic of the politics of EU enlargement and perspectives of future developments in this area. Its main objectives are to define the politics in theory, to introduce it in the context of the Western Balkans and apply it to the three selected cases - Montenegro, Macedonia and Serbia. The work considers the historical development since 1990's as an important factor with a huge influence on current negotiation, and therefore the thesis pays high attention to that. Besides the historical excursion, the thesis deals with topics of political development, introduces the status of current negotiations and the relationship between the European Union and certain countries since the establishment of the first official contact. Through the comparative case study, despite differing positions of states within the framework of negotiations, it is highlighted that all countries share common problems. The method of compliance and non-compliance generates common problems as well as underlines the particular specifics. An important contribution is also the comparison of individual countries based on fulfilment of the Copenhagen criteria in the context of current affairs.