Vybrané otázky spojené s výhradou vlastnického práva s důrazem na právní styk mezi podnikateli

Abstract

Hlavním cílem této diplomové práce je pojednat o těch dílčích tématech výhrady vlastnického práva, která se stala aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva nebo k nimž zaujímá tuzemská doktrína závěry, které se mohou jevit z komparativně právního hlediska diskutabilní. Práce je dělena do pěti částí. V úvodní z nich je popsána povaha výhrady vlastnického práva, zejména pak skutečnost, že tento institut nelze řadit mezi zajišťovací instrumenty, jak je v tuzemské literatuře začasté činěno. Druhá kapitola se věnuje účinkům výhrady vlastnického práva vůči třetím osobám a věřitelům kupujícího. Vzhledem k četnému výskytu výhrady vlastnického práva v obchodně právních vztazích je třeba klást zvláštní požadavky na dobrou víru nabyvatelů těch předmětů, na nichž začasté vázne výhrada vlastnického práva. V práci je odůvodněno, proč musí podnikatelé předpokládat, že je k mnohým předmětům sjednávána výhrada ve formě prodloužené výhrady vlastnického práva. Co se týče účinků výhrady vlastnického práva vůči věřitelům kupujícího, dospívám k závěru, že s inspirací v italské úpravě, která byla v tomto případě vzorem, se může prodávající výhrady vlastnického práva zásadně dovolat i tehdy, pokud ta nebyla sjednána ve formě předepsané v § 2134 občanského zákoníku. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány prodloužené a...

Der Hauptzweck dieser Diplomarbeit ist diejenigen Teilthemen zu behandeln, die im Zusammenhang mit der Rekodifikation des Privatrechts aktuell geworden sind oder zu denen tschechische Lehre Meinungen vertritt, die aus der komparatistischen Ansicht diskutabel sein können. Die Arbeit besteht aus fünf Teilen. Im Einleitungsteil wird der Charakter des Eigentumsvorbehalts beschrieben, insbesondere die Tatsache, dass sich dieses Institut nicht unter die Sicherungsinstrumente rechnen lässt, wie in der tschechischen Lehre häufig gemacht wird. Das zweite Kapitel befasst sich mit den Wirkungen des Eigentumsvorbehalts gegenüber Drittpersonen und Gläubigern des Käufers. Bezüglich der Häufigkeit der Vereinbarung des Eigentumsvorbehalts im Geschäftsverkehr sind besondere Anforderungen an die Gutgläubigkeit der Erwerber der Gegenstände zu stellen, die oft den Gegenstand des Eigentumsvorbehalts bilden. In der Arbeit wird begründet, warum die Unternehmen anzunehmen haben, dass der verlängerte Eigentumsvorbehalt zu vielen Gegenständen vereinbart wird. Was die Wirkungen gegenüber den Gläubigern des Käufers betrifft, komme ich im Einklang mit der italienischen Regelung zum Schluss, dass sich der Verkäufer auf den Eigentumsvorbehalt auch dann berufen kann, wenn die im §2134 des Zivilgesetzbuches vorgeschriebene Form nicht...