Unikameralismus v ústavním systému České republiky?

Abstract

Práce analyzuje bikamerálnost ústavního systému České republiky v komparaci se systémy Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky. Výchozím předpokladem je hypotéza, že státy s bikamerálním ústavním systémem dosahují lepších hospodářských výsledků než státy mající ústavní systém s parlamentem jednokomorovým. Tato hypotéza je podmíněna úvahou, že v právním státě musí být veškerá činnost v souladu s právním řádem, z kvality právního řádu, který je koncipován zákonodárným sborem, se odvíjí každý aspekt života občanů a z něj přeneseně i životní úroveň v dané zemi. Předkládaný text však upouští od mainstreamového přístupu v ústavně právní a politologické rovině jako primárního prostředku analytického rozboru a nahrazuje jej použitím metodologie Ekonomické analýzy práva (LAE) a výše zmíněné přístupy používá již jen jako korekci závěrů práce. Jako nejkomplexnějšího ukazatele hospodářského rozvoje je použito hrubého domácího produktu per capita. Z důvodu absence jiných dat pro sledované období jsou použita data Světové banky (World Bank) uvedená v amerických dolarech (USD), přepočtené na současnou cenovou hladinu. Volba výše uvedených zemí byla provedena z důvodu vyloučení výrazných rozdílů na počátku sledovaného období a zároveň u daných zemí nelze předpokládat významné kulturní a společenské...

The present Master's thesis seeks to analyze the constitutional system of the Czech Republic in the point of its bicameralism compared to the constitutional system of Hungary, the Republic of Poland and the Slovak Republic. The work's hypothesis assumes the bicameral parliament states are more successful than unicameral in their economic indicators. This assumption is based on the fact being a state of law where all activities must be in compliance with law which is given by a parliament and economy of the state is determinated by the quality of the rules. This paper does not use the mainstream way of constitutinal law or political science analysis as a main method but prefer the Law and Economics (LAE) and the first mentioned is used as corrective element only. GDP per capita is used becouse of its eligibility to be the most depictive economic indicator. Due to the lack of relevant data set World Bank statistics in US dollars of recent price level are used. The mentioned countries were chosen as the low rate of unobserved heterogenity states, decreasing the possibility of inexact analysis but these countries are different in the number of parliament houses and it permits to use Difference-in-differences method (DID). The used DID is very similar to the placebo response and it helps to distinguish...