Huysmansovo Naruby jakožto parodie " experimentálního románu" ?

Abstract

Cílem bakalářské práce Huysmansovo Naruby jakožto parodie "experimentálního románu"? je pokusit se nahlédnout na Huysmansův román Naruby ne pouze jako na zdroj dekadentní poetiky, ale také jako na dílo kritické, parodující, jímž se jeho autor snaží dovršit svou odluku od "otce naturalismu" Émila Zoly, a to zejména od jeho teoretického pojetí naturalismu, popsaného v literárně-kritickém díle Experimentální román. Nejprve se práce věnuje Experimentálnímu románu a snaží se vytyčit základní principy naturalismu, které v něm autor definuje. Dále je krátce představen Joris Karl Huysmans, zejména z pohledu svého tvůrčího vývoje, a je také nastíněn vztah mezi ním a Émilem Zolou. Další kapitola se věnuje samotné analýze románu Naruby a vyhledávání potenciálních parodizujících prvků, a to z pohledu menších celků, jakými jsou pojetí prostoru a času nebo vnímání reality. V závěru práce poukáže na vzájemné protimluvy obou autorů, zejména pak na Zolův sklon tíhnout k dekadentní estetice v pozdních dílech.

The aim of the bachelor thesis Huysman's Naruby, as a parody of Experimentalního románu, is an attempt to consult Huyman's novel Naruby not only as a source of decadent symbols but also as a critical and parodying work with which its author tries completing his separation from "the father of Naturalism", Emil Zola. Particularly from Zola's notion of naturalism described in a literary critical work Experimentální román. At first the work is concerned with Experimentální román and tries to delimit the basic principles of naturalism which are defined there. Moreover, there is also a short introduction of Joris Karl Huysmans, especially from a creative development point of view, as well as an outline of the relationship between him and Emile Zola. The next chapter is dealing with an analysis of the novel Naruby itself and with searching for potential parodying aspects, namely from the perspective of smaller units, such as a conception of the space and time or perception of reality. In the end, the work points to mutual contradiction in terms by both authors, especially Zola's tendency to decadent aesthetics in the late works.