Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995

Abstract

Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...

The bachelor thesis examines the Cultural Art Societies and more precisely amateur folklore dance groups in Yugoslavia between 1945 - 1992 and in besieged Sarajevo during the war in Bosnia and Herzegovina. The author comprehend the folklore dance as one of the tools used for creating the national identities during the period of the modern European states' construction. Within strengthening specific national identity, also the folklore dances were used for consolidating the political power and legitimization of the regime during the 20. century. The idea of the Yugoslavian worker self - management, which had been practised since the 1950s, spread to the cultural agenda as well. Workers groups were establishing the amateurs' artistic organizations, which maintained the cultural heritage - songs, dances and plays. The purpose of these organizations was to spread the Yugoslavian identity and to support a narrative about brotherhood and unity of all the Yugoslavian's nations. Along with the economic problems, the nationalistic tensions occurred in the 1980s and it caused the break-up of Yugoslavia induced by a series of wars. The three most numerous ethnics - Bosniaks, Serbs and Croats fought against each other, and the traditional multi-ethnic capital was not spared of conflict. The aim of bachelor...