Založení jezuitské misie v Číně a přínos Mattea Ricciho (1552-1610).

Abstract

Misie hraje, a v dějinách křesťanství vždy hrála, velice významnou úlohu. I díky tomu se křesťanství stalo jedním z nejrozšířenějších náboženství na světě. S hlásáním křesťanského učení "mezi pohany" úzce souvisí otázka, do jaké míry je možné nechat se ovlivnit jejich názory, nakolik se přizpůsobit místní kultuře, jak daleko může křesťan jít v přizpůsobování se domorodým a nekřesťanským praktikám a konceptům, aniž by se vzdal samotného křesťanského učení. V mé práci se pokusím toto téma "inkulturace" přiblížit na příkladu katolické misie v Číně v 16.-18. století, budu se věnovat charakteristice misijních metod jezuitů - akomodační metodě Mattea Ricciho, s důrazem na spory mezi jejími zastánci a odpůrci (zjednodušeně řečeno mezi jezuity a mendikanty).

Missions are an important part of church history. With the spreading of the Christian faith goes the question: how far can one go to accommodate the gospel to the native countries and their cultures? Can this faith, with its Graeco-Roman origins, be accepted by people in different, non-European countries, without any changes? The first missionaries who sailed overseas to the Far East also had to handle this question.