Význam překladatelského díla Otokara Fischera v české překladatelské tradici

Abstract

Diplomová práce zkoumá překladatelské dílo Otokara Fischera a jeho vliv na českou překladatelskou tradici. Teoretická část práce se nejprve zabývá pozicí Otokara Fischera v dobovém kontextu, šíří jeho tvůrčí i akademické činnosti a popisuje i jeho problematické postavení na rozhraní mezi dvěma jazyky a třemi kulturami v nestabilním meziválečném období. Pozornost se dále přesouvá na způsoby, jakými existující, primárně translatologická sekundární literatura nahlíží Fischerovo překladatelské dílo. Následně je obraz Otokara Fischera a jeho překladatelské školy podroben kritice a doplněn o informace, které literatura vůbec nezmiňuje nebo nedostatečně zdůrazňuje. Navazující část práce následně hodnotí dva z Fischerových nejvýznamnějších převodů - Goethova Fausta a Nietzscheho Tak pravil Zarathustra - a dotýká se i překladu Shakespearova Macbetha. Poslední oddíl je vyhrazen zkoumání toho, jak hluboké stopy Fischerova škola v české překladatelské tradici zanechala a jak s jeho odkazem nakládali jeho žáci i mladší generace překladatelů.

This thesis explores Otokar Fischer's translations and their significance for the Czech translation tradition. The theoretical part addresses the status Otokar Fischer had in his time, the ample scope of activities, both creative and academic, he engaged in as well as his problematic position at the boundary between two languages and three cultures during the unstable interwar years. Then, the focus shifts on the way secondary literature, mainly from the field of translation studies, evaluates Fischer's translations. The image of Otokar Fischer and his school of translation promoted by the said literature is subject to criticism in the next chapter which also adds information the relevant books do not emphasize enough or leave out completely. The next part assesses two of the most significant translations done by Fischer - Goehte'sFaust and Nietzsche's Thus Spoke Zarathustra- and also touches upon his translation of Shakespeare's Macbeth. The last section of the thesis deals with the legacy Otokar Fischer left in the Czech translation tradition and the way his students and younger generations of translators approached this legacy.