Majetkové zajištění panovnic do počátku 14. století

Abstract

Cílem diplomové práce je zkompletování majetkové držby českých kněžen a královen do počátku 14. století. V souvislosti s královnami se pro počátek 14. století často hovoří o vydělení takzvaných "věnných" měst. Pod tímto pojmem vzniká představa kontinuity předávání vdovských statků. Abychom však mohli dojít k takovému zobecnění, je zapotřebí sledovat na základě rozboru zejména diplomatického materiálu a posléze i narativních pramenů majetkové zaopatření manželek panovníků již z hlediska předcházejícího vývoje. Podle interpretace existujících dokladů o majetkové držbě kněžen a královen, bude možné určit, zda existovala tradice v předávání určitých majetků, a to nejen královských měst, ale i dalších movitých, nemovitých majetků, práv i peněžních platů. Získaná fakta práce zasazuje do kontextu s právním ukotvením manželského a vdovského stavu. Pro tyto 2 kategorie je rozlišeno, zda lze držbu, s níž panovnice disponovala ztotožnit s věnem, obvěněním či čistě osobním vlastnictvím. Vzájemná komparace mezi držbou panovnic cílí na představení různých přístupů k vedení majetkových záležitostí s větší či menší mírou iniciativy. Klíčová slova: Kněžny a královny, obvěnění, vdovské věno, vdovský status, lokace majetku, kontinuita vlastnictví, majetková politika

The aim of this work is to complete property tenure of Czech princesses and queens until the beginning of the 14th century. In connection with queens talk we about "dowry towns" formation. Under this term arises idea of the continuity of the transfer of widow's property. To be able to make such a generalization, it is necessary to study the provision of property wives of rulers from the standpoint of the previous developments, especially on the basis of diplomatic material and subsequently of narrative sources. According to the interpretation of existing proofs of property possession by princesses an queens, it will be possible to determine, whether there was a tradition of transfer of certain goods, not only towns but also movable and immovable property, rights and pecuniary pays. Obtained facts put the work into context of legal anchoring marital and widow's status. It is differentiated for these two categories, whether tenure which the queens were endowed with was the dowry, jointure or purely personal property. Mutual comparison between property tenure of female sovereigns is focused on presentation of different approaches to management of property issues with a greater or lesser degree of initiative. Keywords: Princesses and queens, dowry, jointure, widow's status, location of possession,...