Mediální reflexe rehabilitace generála Heliodora Píky v roce 1968

Abstract

Společenské uvolnění v Československu ke konci 60. let se projevovalo snad ve všech aspektech života. Díky akčnímu programu vznikl mimo jiné i prostor pro rozkrývání starých křivd a nepravd, kterých se režim účastnil. Jedním z diskutovaných témat byla právě i rehabilitace generála Heliodora Píky. Cílem této práce je zasadit do tehdejšího kontextu průběh jeho procesu o zrušení rozsudku. O to se syn Heliodora Píky, Milan, snažil v podstatě od chvíle, kdy jej o to otec požádal v Borské věznici v noci 21. června 1949. Hned z rána tohoto dne byl bývalý legionář a odbojář Heliodor Píka popraven. Práce se dále dotýká i Píkova osudu po roce 1948 a vsazuje jej do dobového kontextu poválečného i v konci šedesátých let, zabývá se okrajově i postavami, které Píku dohnaly před soud, ale i jeho obhájcem Rastislavem Váhalou. V práci jsou využity texty shromážděné Národním archivem, Národní knihovnou a doplněné odbornou literaturou.

Relief in Czechoslovakia at the end of 1960's had affected almost everything in everyday life of people. Phenomenes or actions, which had seemed to be inappropriate or forbidden in sight of regime suddenly, became (at least partly) possible or acceptable. Even uncovering the injustice and untruths made by the garniture after the WW2. This was also concerned to trial with gen. Helidor Píka. The aim of the thesis is puting the process of Píka's vindication into historical context. There are two main characters who were really eager about the proces - Milan Píka, son of the executed general, and Rostislav Váhala, Píka's advocate. They both tried hard to reopen the case since Heliodor Píka had been executed on 21st July 1949. The paper also deals with the fate od Píka after 1948 and other characters who were linked in the trial (in both - either positive, either negative - ways). The sources used are gathered in National archives and scholarly literature.