Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana

Abstract

Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.

In this thesis I deal with three literary reportages from the collection Pánbůh zaplať by the Polish journalist and writer Wojciech Tochman who represents the Polish School of Reportage. These are the reportages Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes and Mojžíšův keř. I focus on what kind of narrative techniques Tochman uses in the process of writing reportages, what kind of function they have and if the usage of these narrative techniques influences the trustworthiness of a literary reportage. In the case studies I analyze every reportage with the help of a one chosen narrative technique. In the reportage Člověk, který vstal z kolejí I focus on the narrative gaps, in Vzteklý pes I deal with the usage of focalisation and in Mojžíšův keř is the main focus the storytelling through characters. Literary analyses show that the narrative techniques are used for better coherence and impresivness of Tochman's texts. These techniques help to express experiences of described characters and allow an independent interpretation to the reader. They are also used as references to important social phenomenona which enable to Tochman to bring universal testimony about the subjects of literary reportages. The thesis also deals with the problem of the trusthworthiness of literary reportages which leads to an...