Koncept humanitární intervence z pohledu Ruské federace

Abstract

The diploma thesis is concerned with the approach of Russian federation towards the humanitarian intervention concept, respectively to the responsibility to protect (R2P) doctrine, which was endorsed by all member states of the United Nations at the 2005 World Summit. The main idea of the doctrine is a duty of all states to protect their citizens, and if certain state is manifestly failing to protect its population, the international community has responsibility to use appropriate measures in order to protect lives of civilians. Therefore in extreme cases, states have the right to military intervene on a territory of other state. The Russian federation, which traditionally promotes principles of state sovereignty and non- interference, rejects the liberal conception of the humanitarian intervention and strongly criticizes interventions led by the West. On the other hand, Russia uses the concept if its own interests are at stake. The thesis illustrates this ambiguous perception of the humanitarian intervention concept by the Russian federation on several historic events, when Moscow either criticized Western states' implementation of the R2P concept (NATO intervention in Kosovo or the cases of Libya and Syria), or used the concept on its own in order to legitimize military intervention (Chechnya,...

Diplomová práce zkoumá postoj Ruské federace ke konceptu humanitární intervence, respektive k doktríně odpovědnosti za ochranu, který byl schválen na summitu OSN v roce 2005. Hlavní myšlenkou konceptu je povinnost státu chránit vlastní obyvatelstvo, pokud toho však stát není schopen, ostatní státy mezinárodního společenství mají povinnost mu v tomto ohledu pomoci. Pokud tedy dochází k rozsáhlým ztrátám na životech, státy mohou v krajním případě na cizím území vojensky zasáhnout. Rusko, které v mezinárodní politice tradičně prosazuje princip suverenity a nevměšování se do vnitřních záležitostí, se k doktríně humanitární intervence staví odmítavě. Moskva kritikou R2P nešetří hlavně tehdy, vedou-li ozbrojenou humanitární intervenci západní státy. Na druhou stranu Rusko neváhá koncept odpovědnosti za ochranu samo využít, pokud jsou v sázce jeho nevyšší zájmy. Toto dvojznačné vnímání konceptu humanitární intervence ze strany Ruské federace se snažím ilustrovat na historických událostech, kdy Moskva buď kritizovala uplatnění konceptu R2P západními státy (zásah NATO v Kosovu a případ Libye a Sýrie), nebo doktrínu odpovědnosti za ochranu sama využila (Čečensko, Jižní Osetie, Krym). K ilustraci a pochopení ruského ambivalentního postoje konceptu R2P mi poslouží analýza rétoriky ruských zahraničněpolitických...