Příčiny pruského vítězství v prusko-rakouské válce roku 1866. Analýza hmotných a nehmotných faktorů

Abstract

This bachelor thesis deals with the causes of Prussian victory in the Austro-Prussian war of 1866. It also builds on the proposition articulated by the British historian Paul Kennedy and others, that material predominance is the most important factor deciding the result of a conflict. However, it is not in an agreement. First of all, this work analyses whether any material imbalance even existed between Prussia, Austria and their respective allies Italy and the majority of the German confederation, by looking at the three most important aspects of it. Firstly, we deal with economic power examined in both absolute numbers and per capita. The primary indicator is gross domestic product but we also look at levels of industrialisation in all the countries involved. Second area of examination is military technology. Namely the quality of infantry, cavalry, artillery and railways. Third is the size of population and armies of the countries involved and their quality. Second part of this work analyses nonmaterial aspects of a state's power. First subject it covers is diplomacy. Second are intangible elements of military power. Specifically, these include strategy, tactics, organization, planning and leadership. Last chapter provides a synthesis of information covered in the preceding two chapters and proves the...

Tato bakalářská práce se věnuje příčinám pruského vítězství v prusko-rakouské válce roku 1866. Dále vychází z teze, že pro úspěch ve válce je nejdůležitější materiální převaha jednoho státu nad druhým pocházející z díla britského historika Paula Kennedyho a dalších. Proti této tezi se však práce vymezuje. Nejprve analyzuje, jestli materiální převaha jako taková v prusko-rakouské válce vůbec existovala. Činí tak jak z pohledu hlavních aktérů, tedy Pruska a Rakouska, tak i jejich spojenců Itálie, respektive většiny států Německého spolku. Materiální převaha je zkoumána ve třech nejdůležitějších oblastech. Zaprvé to je ekonomická síla vyjádřená jak v absolutních číslech, tak v přepočtu na osobu. Ukazatelem zde není pouze hrubý domácí produkt, ale i kvalitativní aspekt ekonomiky, především míra industrializace jednotlivých aktérů. Druhá oblast zahrnuje vojenské technologie, tedy kvalitu pěchoty, jízdy, dělostřelectva a železnic. Třetí se věnuje velikosti populace a armád a také kvalitě mužstva vycházející ze socioekonomických a národnostních aspektů obou zemí. Druhá část práce se věnuje nehmotným aspektům pruské převahy. Jedná se nejprve o úspěšnou diplomacii. Dále jsou analyzovány vojenské elementy v oblasti strategie, taktiky, organizace, válečného plánování a velení. Třetí a poslední kapitola poskytuje...