Vliv listopadového povstání na pojetí polského národa: analýza politického myšlení polské emigrace

Abstract

Cílem této práce je analyzovat vliv, který mělo listopadové povstání na proměnu v chápání polské národnosti. Listopadové povstání v Polském království a v ruských západních guberniích v letech 1830-1831 je v pojetí této práce zásadní událostí, kterou vyvrcholilo proticarské opoziční hnutí 20. let. Jeho vojenská porážka a z ní vyplývající masový exodus Poláků na západ proto odstartoval novou dobu, jejíž hlavní rysy reagovaly jak na cizí prostředí, s nímž se museli emigranti vypořádat, tak na změněné podmínky v samotném Království. Analýza sleduje proměny pojetí národa v politické rovině, protože ta na rozdíl od roviny filozofické nebo náboženské umožnila vznik konkrétních programů, tedy faktických návodů, jak mají Poláci postupovat dál, o koho se mají opírat a s kým mají spolupracovat. Speciální pozornost je přitom věnována otázce řešení pozice poddaných rolníků, jakožto nejpočetnější třídy polské společnosti, neboť naléhavost řešení této sociální otázky byla jedním z příznačných rysů listopadového povstání. Kvůli značné náročnosti a rozsahu takto definovaného záměru je omezena šíře zkoumaných politických proudů na tři nejvýznamnější: umírněný demokratismus Joachima Lelewela, radikální demokratismus Tadeusze Krępowieckého a liberální- konzervativismus knížete Adama Jerzy Czartoryského. Vzhledem k...

The aim of presented work is to analyze the impact of the November Uprising (powstanie listopadowe) had on the change of a conception of the Polish nation. The November Uprising which broke out in the Kingdom od Poland and western Russian territories in 1830-1831 is considered in this work to be a key event that stands as a climax of a broad opposition movement that was active throughout the 1820s. Defeat of the insurrection resulted in a massive exodus of the Poles and launched a new era marked by two distinctive features: foreign environment within which the emigrants had to live and changed conditions within the Kingdom of Poland itself. Presented analysis traces the evolution of conception of nation solely within the political realm, because it is the only one - compared to philosophical or religious realms - that enables creation of precise political programs regarding crucial aspects of lifes of the Polish emigrants and answers the main following questions: how should the Poles proceed in order to restore an independent Poland, how should they define the social base of the Polish nation and finally who should be their partner in the arena of international relations. In this study specific attention is given to the position of social group of peasants-serfs within the Polish nation, because...